Historie

Vznik Sokola

Okolnosti vzniku Sokola jsou spjaty s uvolněním poměrů v Rakousko-Uhersku, které následovalo po odvolání národem nenáviděného ministra Bacha. Byly zakládány různé kulturní vlastenecké spolky (jako Umělecká beseda, Hlahol či Svatobor), ale nová doba si žádala kromě oživení národní kultury i fyzickou zdatnost každého jedince, proto se tehdy velmi dařilo různým tělocvičným ústavům. Mezi ně patřil také český ústav Malypetrův, který později sehrál důležitou roli při založení Sokola. Jedním ze cvičenců a později cvičitelů tu byl Miroslav Tyrš.

Hlavním heslem, které razil Tyrš, bylo „Tužme se!“, Barák navrhl pozdrav „Nazdar!“, Fügner tykání a oslovová ní „bratře“, Mánes namaloval první prapor a skicu prvních krojů (upravených později Ženíškem). Název Sokol se poprvé uvádí ve stanovách z listopadu 1864 (dříve nebyl uveden, aby neprovokoval úřady, neboť byl převzat z názvu černohorských revolucionářů).

Období první reubliky

Zlatý věk Sokola, období první republiky, které trvalo pouhých 20 let, přineslo Sokolu zadostiučinění za dlouhodobé usilování o naši státní samostatnost a zároveň příznivé ovzduší pro nebývalý rozvoj. Sokol se stal opravdu celonárodní organizací. Každý 15. občan byl jeho členem a celkový počet se blížil k milionu. ČOS měla již 52 žup, z toho 6 na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Rozvíjel se také cvičební proces, konaly se např. každoroční zkoušky zdatnosti pro rozřazení do družstev, vycházely téměř dvě desítky odborných časopisů, několik též pro mládež.

Léta totality 1948-1989

Po únorovém převratu komunisté dosáhli faktického sloučení tělovýchovy. Zprvu sice dál fungovaly jednoty pod názvem Sokol, ale původní orgány a stanovy ČOS již neexistovaly. V prosinci 1952 byl přijat zákon o tělesné výchově a sportu Řídícím orgánem se stal Státní výbor pro TVS, kterému náleželo i řízení Dobrovolných sportovních organizací ustanovených podle pracovních odvětví. Toto uspořádání (dle sovětského vzoru) se však neosvědčila a dobrovolná tělovýchova začala skomírat. Proto byl v březnu 1957 zřízen Čs. svaz TVS, který existoval až do r. 1990.

V období Pražského jara 1968 se pokusili bývalí přední činovníci ČOS o obnovu Sokola. Na jejich výzvy se sešly v sále na Žofíně dne 5. května 1968 stovky bývalých sokolům a založili tehdy přípravný výbor pro obnovu sokolské organizace. Již v srpnu však zmařil jejich naděje vpád vojsk Varšavské smlouvy a následná normalizace.

Obnova po roce 1989

Na podzim 1989, tedy v době, kdy politická situace v Evropě již naznačovala pád železné opony, se začali scházet bývalí sokolští činovníci, a také se začalo tajně nacvičovat na slet, který plánovalo zahraniční sokolstvo do Paříže na rok 1990. Sokol byl tedy připraven a po obnově demokracie 17. listopadu 1989 rychle obnovil svou činnost.

Nejprve byla zřízena ústřední kancelář v Dušní ulici, kam se hlásily stovky sokolů ke spolupráci. Rozhodující byl sjezd na pražském výstavišti konaný 7. ledna 1990, kam přišlo téměř 3000 lidí. Rychle se obnovovaly sokolské jednoty, kterých je dnes již zhruba 1200. Obnovené jednoty však jen těžko získávaly zpět svůj bývalý majetek.

Organizačně byla obnovena také většina žup v Čechách a na Moravě, následkem zřízení nových krajů však došlo k menším úpravám jejich působnosti. Obnovená ČOS získala zpět pro své ústředí Tyršův dům v Praze, který mu ochotně předala Fakulta tělovýchovy a sportu Univerzity Karlovy, hned poté, co dostala náhradní objekt v Praze-Vokovicích. Tyršův dům je dnes již zevrubně opraven, a to i po ničivých povodních roku 2002. V květnu 2005 pak oslavil 80 let od svého otevření.

Komentáře nejsou povoleny.